Tak nám končí rok 2011 a začíná rok nový, dlouho očekávaný, jehož příběh byl zfilmován ještě před tím, než se poprvé v kalendáři objevila ta notoricky známá číslovka. 2012. Rok, kdy končí mayský kalendář, rok, kdy jsou očekávány dramatické změny a zvraty. Světem cloumá ekonomická krize, počasí se chová iracionálně, politici ještě iracionálněji, doba vymknutá z kloubů šílí. To je úrodná půda pro vizionáře, náboženské blouznivce, levicové politiky i jiné šílence. Snad všechno lze vidět jako příslib uspokojivé apokalypsy, která má vypuknout každou chvíli. Budou desítky procent nezaměstnaných, ekonomika se zhroutí, zemi zachvátí hladomor, válka o všechno. Už chybí jen kobylky a nakonec ti pověstní čtyři jezdci. Děkuji pěkně.
Já se dívám na nadcházející rok s nadějí. V čem může být horší? Copak jsme v uplynulém roce prožívali nějakou pohodičku? Ne. Potkávaly nás větší či menší nesnáze, často nad námi bylo zataženo tak, že jsme si museli zoufat, ale nakonec, i v té největší temnotě je světýlko naděje. Pro někoho je to láska, rodina, štěstí abstraktní i konkrétní, viděné třeba v úspěchu nebo ve hmotných statcích. Někdo má radost z dobře udělané práce, někoho těší, když pomáhá jiným. Někdo o práci přišel, někdo ji získal. Někomu se dařilo, někomu už méně. Skoro každý den jsme byli atakováni zprávami o tom, kolik ukradených milionů se komu podařilo odhalit, a jak nikdo za nic nemůže. A že se budeme mít špatně, protože… protože prostě budeme. Opustila nás řada významných osobností, lidí, kteří budou na světě určitě chybět. Lidé hledí vstříc budoucnosti s obavami.
No tak já tady s klidným svědomím prohlašuji, že ten uplynulý rok stál za pěkné hovno. A na ten nový rok se těším.
Proč? Protože si prostě myslím, že nějak bylo, a nějak bude. Žádná krize se nikdy nevyřešila tak, že by lidé přestali pracovat a dívali se kolem sebe, kdo jim pomůže. Dokud máme každý dvě ruce a jakýkoli smysl života, není důvod, proč se na všechno vykašlat. Nevěřme kterémukoli z politiků, že by naše životy dokázal řešit za nás. Nespoléhejme se na to. Nenechme se ovládat, manipulovat a deptat. Nevěřme slepě médiím, reklamám, skrytému PR placenému mocenskými a finančními skupinami. Ověřujme si informace, zjišťujme si, kde je skutečná pravda a jak vypadá; a to i tehdy, pokud zní slova, která jsou nám na první poslech příjemná a s nimiž můžeme souhlasit. Přemýšlejme, i když to po nás nikdo nechce. Ptejme se, co je skutečně správné, a mějme vždy na paměti svá práva. Važme si své svobody, protože ta je to nejcennější, co můžeme mít.
Pojďme obrátit pesimismus v příležitost k novému začátku. Vše je jen a jen na nás.
Přeji vám dobrý nový rok 2012!
