Na začátku července, před každoročními svátky, jsem se téměř neplánovaně sbalil a odjel na týden na dovolenou. Byla to taková dovolená bez velkých příprav a plánování. Z původního nápadu, vyrazit na volné dny tam, kde sice slunce svítí, ale kam nedosáhne signál mobilního telefonu, se postupně vyvrbilo osm dní v horách nad Gardským jezerem v severní Itálii. Mělo to být maličko akční a maličko relaxační. Bylo to spíše relaxační, s trochou akce, ale se spoustou krásných zážitků.
Všichni kolem mne se divili, proč jedu zase do Itálie, když mi ta Itálie moc nesedí a Italové mi lezou na nervy. Odpověď je jednoduchá. Lago di Garda! Kouzelné místo, kde kolem padesát kilometrů dlouhého jezera naleznete vše, co si duše i tělo žádá. Koupání v průzračně čisté vodě, malebná městečka pro podvečerní procházky a ochutnávky zdejších lahodných vín, rovinaté kraje plné vinic i strmé kopce pro vyjížďky na kolech, dvoutisícové hory a horská údolí pro treky a trmé skalnaté hřebeny pro ferraty a lezení. Na jezero se můžete dívat od stolku kavárny, plavat v něm, plout po něm na lodi. Můžete poznávat všechny jeho tváře, nechat se zaplavit tisíci barev, které má a vždycky si připadáte jako v ráji. Jistě, také je k tomu zapotřebí vhodná společnost…
Garda prostě taková je. Až přijdou sychravé podzimní dny, až přijdeme v zimě domů promrzlí až na kost, pustíme si na obrazovku televize fotky z dovolené, otevřeme sedmičku přivezenou z Bardolina a budeme vzpomínat. Třeba na procházky po Sirmione, a na to, jak jsme se ráno koupali pod vykopávkami. Na posezení u skleničky v Bardolinu, nebo na slepou uličku u brány v Lazise. Na majestátní hrad v Arcu, na obskurní Stranforio tamtéž nebo spleť uliček v podhorském Malcesine. Vzpomeneme si na výstup po hřebenech k vrcholu Monte Altissimo, po skalách a rozkvetlých horských loukách dva kilometry nad hladinou jezera, i na naši první vrcholovou fotku. Zabloudíme v myšlenkách k přístavu v Rivě, kde jsme prý vypadali moc spokojeně, a do malebného Limone. Budeme zase tam, kde nám bylo celý týden tak dobře.
Možná nemám moc rád Itálii, ale kraj kolem Gardy, ten se mi zakousnul do duše pěkně hluboko!
