Rusáci

Pořád si někdo někde stěžuje na různý skupiny a subkultury, který s náma žijou v matičce Praze, nebo obecně ve stínu Řípu a Sněžky. Všude se píše vo Cikánech, Romech, Vietnamcích, Slovácích… jak říká Andrej „Bureš“ Babiš, tak určitě! Každá tahle skupina má svůj kolorit, kterej se dost často dostává tak nějak do konfliktu se zbytkem společnosti. A myslím, že v komentářích toho zbytku společnosti se na to poctivě nezapomíná. Ovšem dneska bych rád vzpomenul čím dál větší skupinu, která zůstává zcela neprávem na okraji pozornosti.

Jedu takhle dvaadvacítkou tramvají do centra. U Malovanky nastoupí páreček – chlapík vypadá jak mírně retardovanej vekslák, kterej se rozhod vrhnout veškerý úspory do steroidů, a zbytek dohnat hnusnou prošívanou lesklou bundou, která mu dělá lepší svaly. Na všechny se dívá jak sekačka na vzrostlej trávník, špičatejma botama určuje směr a za sebou vláčí Natašu. Rovný vyžehlený vlasy s ofinou, nepřítomně otrávenej pohled. Ideálně oblečená do kombinace bílýho kožichu, rukavic z bílý hladký kůže a růžovo fialovejch tepláků. Cestou mlátí všechny kolem obrovskou kabelkou, kterou má pověšenou na předloktí. A je jí to u prdele.

Rusáci mě serou. Silně. Potkávám je dnes a denně na cestách Prahou. Jsou namyšlený, bezohledný, sebestředný, myslej si, že sežrali Šalamounovo hovno. Nemyslím jen turisty. Turisti byli, jsou a budou. Pokud tady utratí peníze, tak budiž. Jenže, voni ty peníze nezřídka utrácej u svejch soukmenovců který tady nakupujou celý bloky baráků. Nebo vybíraj výpalný vod těch, který jim svoje baráky a vobchody ještě neprodali. Když Kocáb na začátku devadesátek vyhnal ty zloděje gramofonovejch desek z Milovic, mysleli si všichni, že je od nich navždycky pokoj. Jenže se vrátili. Je jich tu čím dál víc a jsou jak legíny vod Vietnamců. Jejich roztažnost nezná hranic. Mně by to jako nevadilo, pokud makaj a platěj daně, ať si kupujou, co chtěj. Ať si bydlej, kde chtěj.

Kdyby aspoň měli vkus, uměli se chovat a nesli v genech místo povýšenosti nějaký trochu normální lidský vlastnosti. Jenže co chtít od příslušníků národa, kterej hajzly dává do kabinek po dvou, radiátory věší čtyři metry vysoko a trávníky barví na zeleno?

Podzim v Kamenici

Českokrumlovský podzim

Cesta do Kájova

Zlatá Koruna

Eisenstraße – Ybbstal

Admont