Extrémy našeho podzemí

České podzemí není extrémní v celosvětovém měřítku, je však výjimečné rozmanitostí forem. Naše země se mohou chlubit řadou výjimečných podzemních prostor přírodního původu, stejně jako širokou škálou podzemních staveb. Podívejme se pro zajímavost na stručný přehled těch, které představují pomyslná „nej“ českého, moravského a slezského podzemí.

Naturální podzemí

Oficiálně je u nás v evidenci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České speleologické společnosti přes 2200 jeskyní, z nichž téměř 1800 je krasových a na 500 pseudokrasových. Ve skutečnosti jich zřejmě máme více než dvakrát tolik, pokud uvažujeme i prostory neobjevené. Největší množství přírodních jeskyní je soustředěno v Moravském a poté v Českém krasu, ostatní krasové jeskyně jsou rozptýleny v mnoha malých vápencových ostrůvcích, zatímco pseudokrasové sluje se doslova kupí v pískovcových skalních městech a roklích.

• Nejdelší jeskyní našich zemí je soustava Amatérské jeskyně v severní části Moravského krasu hluboko pod Ostrovskou plošinou na podzemní říčce Punkvě a jejích přítocích. Má zatím prozkoumáno a zdokumentováno 35 kilometrů chodeb o výškovém rozdílu přes 200 metrů.
  Soustava se skládá z několika jeskynních systémů se samostatnými vchody, které vzájemně propojuje ústřední koridor Staré a Nové Amatérské jeskyně, jímž protéká Sloupský potok a Bílá voda, aby se spojily v podzemní řeku Punkvu. Na Sloupské větvi leží zpřístupněné Sloupsko-šošůvské jeskyně, na Bílé vodě zase jeskyně Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a Třináctka. Z Macošského sifonu na konci Nové Amatérské jeskyně pak Punkva odtéká přes jezírka na dně Macochy a zpřístupněnými Punkevními jeskyněmi do vývěru v Pustém žlebu. Všechny tyto jeskyně speleologové a jeskynní potápěči postupně navzájem propojili podzemními cestami nebo, mnohdy riskantně, alespoň proplavali hlubokými a těsnými sifony (nejdelší Macošský, dlouhý 420 metrů).
  Podzemní říčky za miliony let vytvořily ve zvrásněných souvrstvích lažáneckých a vilémovických vápenců moravského devonu složitý labyrint chodeb, síní a dómů o několika patrech, z nich nejhlubší leží hluboko pod hladinou Punkvy a jejích jezer. Na tmavých jeskynních stěnách s bílými žilkami kalcitu působivě splývají girlandy bílých krápníků, mohutné závaly zřícených skalních bloků místy pokrývají sintrové kaskády a stalagmity. Doslova nekonečné se při chůzi zdají chodby podzemního řečiště s mocnými nánosy kluzkých valounů kulmských drob. Z prostorných dómů vedou vysoké komíny do vyšších pater a pod hluboké závrty na ostrovské plošině.
• Nejhlubší propast je Hranická propast nedaleko Teplic nad Bečvou. Dosud bylo dosaženo 273,5 metru, z toho 204,5 metru představuje naše nejhlubší jezero. Při průzkumu dálkově řízeným robotem nebylo dosaženo dna, ale pouze napadaných zatopených kmenů stromů. Dá se předpokládat, že propast je ještě hlubší.
• Nejmohutnější propastí je Macocha v Moravském krasu. Ta je hluboká 187,5 metru, přičemž propast není zatopena.
• Nejdelší krasové jeskyně jsou Koněpruské jeskyně u Berouna o celkové délce cca 2000 metrů; soustava jeskyní je třípatrová a její součástí je i středověká penězokazecká dílna.
• Nejhlubší jeskyně je 104 metry hluboká jeskyně Arnoldka u Bubovic.
• Nejdelší pseudokrasová jeskyně je dlouhá 1065 metrů, a je to Teplická jeskyně u Teplic nad Metují.
• Nejdelší dolomitová jeskyně měří 1040 metrů, představují ji Bozkovské dolomitové jeskyně u Semil.
• Největší jeskyně v travertinu se nachází ve Svatém Janu pod Skalou. Měří 30 metrů a je známa pod označením Skalní kostel.
• Nejdelší jeskyně s aragonitovámi formami ukrývá naše největší podzemní plynová jezera CO; ta se nacházejí ve Zbrašovských aragonitových jeskyních, měřících 930 metrů.
• Největší podzemní prostora je veřejnosti nepřístupná. Jedná se o Obří dóm v Rudickém propadání v Moravském krasu, o rozměrech 70x30x60 metrů (tedy 126000 krychlových metrů).
• Největší přístupná podzemní prostora měří 97x44x20 metrů, čili 85360 krychlových metrů. Je to Hlavní dóm v Kateřinské jeskyni.
• Nejdelší přístupné jeskyně jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně. Měří 4165 metrů, chodník prohlídky měří 1230 metrů.

Antropogenní podzemí

V České republice je celkem 156 železničních tunelů o celkové délce více než 40 kilometrů. 12 železničních tunelů bylo již opuštěno nebo dokonce sneseno. Dále u nás nalezneme celkem 19 automobilových tunelů na všech pozemních komunikacích o celkové délce téměř 11 kilometrů (data platná k 02.2009). Nejdelší podzemní stavbou u nás je systém pražské stokové sítě, který měří více než 3500 kilometrů. Největší kavernou je podzemní hydrocentrála přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, která má objem 290000 metrů krychlových.

• Nejstarším tunelem na našem území byl starý železniční Třebovický tunel z roku 1845, o délce 512,5 metru. V roce 2005 byl zrušen a nahrazen přeložkou s krátkým hloubeným tunelem, který křižuje těleso starého tunelu.
• Nejstarším silničním tunelem je Vyšehradský tunel pod Libušinou skálou v Praze, zprovozněný v roce 1904. Jeho délka činí 34 metry a společně s automobily jej využívá i tramvajová doprava.
• Nejdelší automobilový tunel v České republice je tunel Panenská na dálnici D8 v Krušných horách, který je zároveň naším nejdelším tunelem vůbec. Má dvě dvoupruhové tunelové trouby, delší z nich měří 2167,7 metru a v provozu je od roku 2006.
• Nejdelší železniční tunel je Březenský tunel u Chomutova, dlouhý 1758 metrů. Vznikl v letech 2000-2007 v rámci přeložky železniční trati, a jeho výstavbu provázely velké technické problémy.
• Nejdelší stavebně dvoukolejný tunel je tunel Špičácký mezi stanicemi Hojsova Stráž a Špičák na Šumavě. Byl uveden do provozu 1878 v celkové délce 1747,25 metru. Kromě toho je to tunel s nejvyšším nadložím, které pod horou Špičák dosahuje více než 180 metrů.
• Nejdelší tunel na pozemní komunikaci ve městě je Strahovský tunel v Praze, provozovaný od roku 1997. Delší ze dvou dvoupruhových tubusů měří 2041 metrů.
• Nejkratší železniční tunel je dvoukolejný tunel Nelahozeveský I u Kralup nad Vltavou. Měří pouhých 23,3 metru a je provozován od roku 1848.
• Nejkratším silničním tunelem u nás je Pekařova brána, průchod silnice mezi obcemi Libošovice a Lažany v Českém Ráji. Tento náš zároveň nejkratší tunel vůbec je možná trochu kuriózní, měří pouhé 4 metry a v roce 1914 umožnil překonat přírodní překážku při zachování estetické hodnoty tehdy již turisticky velmi exponované krajiny.
• Největší vyražený tunelový profil má tunel Mrázovka v Praze. V rozpletovém úseku kde se třípruhové tunely rozdělují na jednopruhové větve a dvoupruhové tunely hlavní trasy Městského okruhu byl dosažen profil 340 plošných metrů.
• Systém pražského metra dosahuje celkem 61133 metrů stavební délky, z toho provozní délka je 59124 metry. Jedná se o největší podzemní stavbu v České republice, celkový objem dosahuje více než 7360000 metrů krychlových obestavěného prostoru.
• Nejrozsáhlejší systém kanalizačních stok má samozřejmě hlavní město. Celková délka stokové sítě v Praze dosahuje 3500000 metrů, z čehož je řádově asi 10% ražených; jedná se tak o naši nejdelší podzemní stavbu.
• Nejdelší vodovodní přivaděč je vodní dílo Želivka, přivádějící pitnou vodu do Prahy. Má celkovou délku 51916 metrů, a slouží od roku 1972.
• Nejdelší síť kolektorů má opět hlavní město Praha. Měří více než 90000 metrů ve všech třech kategoriích, a neustále se rozšiřuje.
• Největší kavernou je ražená hydrocentrála přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Má profil 1250 plošných metrů a objem 290000 metrů krychlových (délka 87,1, šířka 25,5, výška 50 metrů). Je v ní umístěna turbínová hala elektrárny. V masivu současně vznikla druhá, menší kaverna o rozměrech 117 x 16 x 21,7 metrů pro trafostanici.
• Největší uzavřený podzemní prostor je kavernový zásobník plynu Háje u Příbrami, který tvoří soustava paralelních štol o celkovém objemu 620502 metrů krychlových a délce 45000 metrů.

Štítky: podzemí