O lidské fantazii a konci světa
Na střední škole jsme s kamarádem měli oblíbenou zábavu. Při jízdě metrem, tramvají nebo třeba při trávení nudného času ve škole jsme se zaobírali teoretickou myšlenkou, co by se stalo, kdyby v tu chvíli došlo k nějaké naprosto šílené katastrofě. Všude jinde by skončil svět tak, jako ho známe. Nic by nefungovalo, nebyly by dostupné zdroje, a bylo by nutné začít znovu. Lidstvo by začalo od nuly, tvořené právě jen osazenstvem jedné soupravy metra nebo třídy.
O výchově a kontrastech
Sleduji v posledních měsících zprávy a internet, a čím dál víc si všímám zdánlivě nesouvisejících událostí a článků, které mají společného jmenovatele. Týkají se přístupu naší současné společnosti k odpovědnosti a morálce. Desítky případů, kdy se někdo ocitne v nesprávnou chvíli na nesprávném místě, a stane se obětí cizí bezohlednosti a hlouposti. Bojový pes napadl a zmrzačil dítě. Řidič vozu projel celou dálnici v protisměru. Muž postřílel řadu náhodně procházejících lidí. Stáváme se součástí nového divokého západu a děsíme se zpráv a statistik. Doba vymknutá z kloubů šílí.
O ženách
Esej o vejcích, nakupování a ženském principu
Pochopit ženu – to člověk spíš porozumí nekonečnu.
O stavu lékařském a ranních nevolnostech
Mám od podzimních měsíců problém s ranní nevolností. Přepadne mne pokaždé, když dojedu do práce, a při snídani pročítám internetové deníky. Musím to dělat, patří to k mojí práci, provádět monitoring médií a hledat zmínky o projektu, na kterém pracuji. A někdy v průběhu podzimu mi přestalo chutnat. Po několika minutách cítím, jak se ve mne probouzí nutkání zvracet. Upřímně, hodně dlouho jsem si myslel, že je to tím, že na otvíráku každého z internetových deníků je téměř pravidelně doktor Engel. Ten člověk je totiž tak podivný, že by mu snad měli zakázat vstup před objektivy kamer a fotoaparátů. Po poradě s přítelkyní jsem zavrhl i myšlenku, že jsem těhotný (k takovému stavu pravidelné ranní nevolnosti patří, ale vysvětlila mi, že je s tím vždy synergicky spojeno několik dalších jevů, pro které nesplňuji předpoklady).
Novoroční bilancování
Blíží se přelom roku. Starý končí, a ten nový, s pořadovým číslem 2011, začíná. Je vhodná doba k bilancování toho, co nás v uplynulých měsících potkalo; současně můžeme činit všemožná předsevzetí, jak naložíme s nepopsaným listem nového letopočtu.
Virtuální zamyšlení
Minulý týden jsem na jedné zahraniční webové stránce našel zajímavý citát: Facebook is to socializing what masturbation is to sex. Nevzpomínám si, že bych na téma sociálních sítí četl výstižnější přirovnání. Postihuje samotnou podstatu tohoto fenoménu, a navíc velmi pěkně ilustruje, v jakém světě jeho uživatelé přežívají.
Spotřebitelův výkřik do tmy
V roce 2008 jsem si koupil tenisky. Značkové. Normálně to nedělám, fenomén značkového zboží mne vždycky míjel obloukem, když nepočítám funkční oblečení do extrémních pracovních podmínek. Ale udělal jsem výjimku. Asi jsem chtěl mít dobrý pocit z něčeho pěkného. Sloužily skvěle, ale po dvou měsících nošení se jim začala rozlepovat podrážka. Neměl jsem pocit, že doba bezvadné služby byla adekvátní ceně téměř dvou tisíc, proto jsem absolvoval návštěvu reklamačního oddělení prodejce. Čekal jsem potíže, ovšem z výsledku jsem oněměl. Milé přivítání, prohlídka závady, vrácení peněz. A právě v tu chvíli jsem pochopil pravidla hry.
Kam ten spěch?!
Denně jezdím do práce příměstským vlakem. Denně jezdím pražským Metrem. Denně pozoruji kolem sebe zběsilost lidí, ženoucích se za ujíždějícím vlakem; za soupravou podzemní dráhy, která zavírá dveře a odjíždí do tunelu, aby zanedlouho byla vystřídána jinou, další.
Krajina kolem nás
Malá reminiscence myšlenek RNDr. Václava Cílka. Jedná se o obsáhlejší text přednášky na semináři věnovaném krajinářské fotografii a proměně krajiny v čase. Odstavec s poděkováním RNDr. Cílkovi přidán až pro publikaci na internetu.
Láska až za hrob?
Co vlastně může člověk očekávat od vztahu? Má mu přinést štěstí, hezky zabalené, a pokud možno nějak snadno upotřebitelné? Asi by bylo nejlepší, kdyby bylo balené jako rozpustné polévky. Každý z partnerů by přidal něco ingrediencí, výsledek by se zamíchal do vody, povařil a štěstí by bylo hotové. Ale to asi ne.
