Několik posledních týdnů se intenzivně věnuji stěhování. Ono se říká, že je lepší vyhořet. Nevím, naštěstí nemohu srovnávat, nemám potřebné zkušenosti (jak říkám, naštěstí). Stěhoval jsem se několikrát. Dřív jsem to možná tolik neprožíval, možná jsem zas o něco starší a víc si to pouštím k tělu. Ale tentokrát mi opravdu v hlavě naskakují scény z filmu Kulový blesk.
Je docela možné, že příčina tkví v logistice celé akce. Dřív jsem se stěhoval z místa, kde jsem dosud bydlel, na místo, kde byl prázdný byt, holé stěny, okna, dveře. Nyní bydlím na nové adrese a transportuji svůj majetek z místa, kde už pár měsíců nebydlím, částečně do místa současného pobytu, částečně do sklepa tamtéž, částečně do Self Storage… a značnou část nábytku i věcí na další adresy. Lidem, kterým ty věci patří. Lidem, kteří je aktuálně potřebují, na rozdíl ode mne. Lidem, kterým prodávám zbytné vybavení bytu. Připadá mi to jako dvanáctisměna doktora Radosty.
Ale už se těším, až se v novém hejtovém blogu vypořádám se svým dosavadním bydlištěm!
