Při fotografické tvorbě je pro mne nezbytná inspirace. Nemyslím tím jen témata, se kterými pracuji, nebo práci svých profesních vzorů. Myslím tím vnější a vnitřní podněty, které mne ovlivňují, když snímky promýšlím, komponuji a zpracovávám.

Prvním inspiračním fenoménem jsou pro mne barvy, jejich sladění, kontrasty i rytmizace barevných ploch. Právě proto pro mne byla zásadní návštěva kraje u Thunského jezera ve Švýcarsku, kde jsem si snad poprvé naplno uvědomil význam barev pro moje vidění. Barvy mohou být jemné, syté, věrné nebo úmyslně zkreslené. Fantazii se meze nekladou.

I v rovině inspirace musím podtrhnout význam, jaký mají linie všude kolem nás. Nalézám je na fasádě domu, na křivkách mostních oblouků, ve struktuře kamene, na lidském těle. Spoluvytvářejí zároveň kontrastní i harmonické kompozice, vytvářejí mřížky, rastry, pavučiny; ve zdánlivě chaotickém uspořádání v nich nalézáme systém. Fenomén všudypřítomných linií mne ovlivňuje nejvíce v oblasti technické fotografie a snímání materiálů a struktur.

Důležitým zdrojem inspirace jsou pro mne dva živly – voda a kámen. Voda je pro mne silný prvek, ovlivňuje moji náladu, a pokud mohu, nacházím v přírodě motivy, které vodu obsahují. Silně mne oslovuje zrcadlení, a nemusí být nalezeno pouze v přírodě. I uvnitř starého města starého stovky let, vznikají neopakovatelné obrazy díky kombinaci vody a kamene. Vznikají tak souvislosti, protiklady a objevují se skryté významy.

Nezbytnou inspirací je pro mne ženská krása, zdroj erotického napětí a věčné krásy, a to v tomto smyslu výhradně jako pramen inspirace. Právě takto vnímanou krásu vnímám jako nejčistší, a vidím ji přítomnou ve většině námětů. Cit pro kompozici používám podvědomě, a proto pracuji se stejnými poměry a dělením obrazu, ať fotografuji akt nebo architekturu.

Kontrast i harmonii vnímám nejenom v liniích či barvách, ale i ve významech a mezilidských vztazích. Tady vice než kde jinde vidím inspiraci pro tonální kompozici monochromatické fotografie. Přípravy na svatbu, intimita těhotenství, kontrast křehkého dívčího těla a skály nebo třeba momentka z každodenního všedního života, to jsou jen některá z mnoha témat, která už v hledáčku vidím jen v černé a bílé. Monochromatická fotografie je pro mne skutečně srdeční záležitost, a současně cestou k speciálním technikám jako je křížové zpracování nebo práce s vysokým kontrastem. I k takovým experimentům nacházím inspiraci již v okamžiku, kdy snímek exponuji, a činím tak s jasným záměrem, jakou technikou budu fotografii zpracovávat.